Úloha výzkumných infrastruktur ve zvyšování znalostí, v pokroku technologií a v jejich využívání stále roste. Tyto výzkumné infrastruktury jsou nákladné, vyžadují širokou škálu odborných znalostí a v evropském měřítku by měly být používány a využívány velkou skupinou vědeckých pracovníků a zákazníků z oblasti průmyslu.
Příkladem výzkumných infrastruktur jsou například zdroje záření, databanky v genomice a ve společenských vědách, observatoře pro environmentální vědy, zobrazovací systémy nebo čisté prostory pro studium a vývoj nových materiálů, případně nanoelektronika, elektronické infrastruktury na bázi výpočetní a komunikační techniky a teleskopy. Tato zařízení, zdroje nebo služby mají schopnost sdružovat lidský potenciál i investice a přispívat k hospodářskému rozvoji na národní, regionální i evropské úrovni. Proto mají pro výzkum, vzdělávání a inovace zásadní význam.
Moderní výzkumné infrastruktury vyžadují ke svému rozvoji široký záběr odborných znalostí. Zároveň jsou schopny vytvářet plodné prostředí pro výzkum a přitahovat výzkumné pracovníky z různých zemí, regionů i oborů. Z výzkumných infrastruktur těží tisíce vědců i studentů z univerzit, výzkumných institucí nebo průmyslových odvětví z Evropy i odjinud.
Výzkumné infrastruktury lze považovat za strategická střediska excelence v oblasti výzkumu a školení a zároveň za prostředníky partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu. Přínos spolupráce napříč vědeckými disciplínami a institucemi spočívá v osobních kontaktech mezi výzkumníky pocházejícími z různých zemí, vědeckých oborů a pracovišť. Jelikož činnosti v těchto zařízeních se pohybují na hranicích vědeckého poznání, přitahují zájem mladých lidí a motivují je k zahájení vlastní vědecké kariéry.
Průmysl zařízení výzkumné infrastruktury využívá ve spolupráci s výzkumnými pracovníky. Jejich výstavba a údržba přinášejí významné efekty v oblasti nabídky a poptávky. Tyto inovační kapacity lze pozorovat prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků mezi soukromým a veřejným sektorem a nových technologií používaných při budování výzkumných zařízení světové úrovně nebo produktů vzniklých (případně společností založených) jako vedlejší produkt výzkumu. Výzkumné infrastruktury zjevně stimulují průmyslové efekty a hrají významnou úlohu při budování styčných ploch mezi vědou a průmyslem.
Mají rovněž sociálně-ekonomické dopady. Pokud například celoevropské výzkumné infrastruktury disponují vlastními prostorami, lze zde často nalézt „technologické klastry“ souvisejícího průmyslového odvětví nebo takzvané technologické parky. Taková strategická centra pro transfer znalostí nabízejí lepší příležitosti pro kontakty v oblasti mezioborového výzkumu, případně bývají přitažlivá pro hi-tech firmy. V důsledku toho mezi sebou různé regiony často soutěží o to, aby přilákaly instalaci nových zařízení výzkumné infrastruktury. Jedná se tedy o příležitost, jak dále rozšířit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem při financování výzkumných činností.
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
Legenda:
Více akcí v daný den